Proč cvičíme venku

Místa, kde cvičíme jsou zasazena do přírodního prostředí. Obvykle se jedná o parky nebo jiné "zelené" plochy. V takovémto prostředí se člověk zkrátka cítí dobře. Říká se, že pohyb je zdravý. Také se říká, že být venku je zdravé. Proč? Níže pár příkladů...

• Pohybuješ se v otevřeném prostoru
• Dýcháš čerstvý vzduch
• Okolo tebe jsou stromy
• Nad hlavou máš oblohu
• Můžeš si užívat rozmary počasí nebo je překonávat
• A cvičíš venku s trenérem, který na vše dohlíží

Většina z nás žije dnes v komfortních podmínkách. To může mít za následek, že fyzická (ale i psychická) náročnost tréninku se stává stále častějším důvodem, proč se cvičící předčasně vzdávají svých ambicí ke cvičení. Je možné že...

Vycházet z komfortu nemusí být tak nepříjemné?

Trénink na hraně komfortní zóny nebývá příjemný. Venkovní prostředí může však během cvičení zprostředkovat spoustu příjemných emocí ale i nečekaných výzev. Především počasí hraje zásadní roli. Pokud je hezky, teplo a příjemně pofukuje vítr, člověk si během pauz v tréninku může tyto atributy naplno užívat a tak vlastně odvádět pozornost od toho nepříjemného.

Jenomže ne vždy je hezky. Proto je zapotřebí tuto nevýhodu obracet v náš prospěch. Máme zkušenost, že pokud je intenzita, forma a obsah tréninku adekvátně nastavena, překonávání nekomfortních podmínek (např. v zimě) se stává vlastně zážitkem a cvičící si pak mnohem více váží čeho dokázal. Protože, kdy naposledy jsi dělal kliky o žerď a okolo hlavy ti poletovaly sněhové vločky... Je to paradox... v méně komfortních podmínkách se díky silným zážitkům může člověk vlastně cítit lépe. 

Trénováním venku se rozhodně staneš odolnějším a užiješ si to!